Znaky Měst - Nabídka znaků

Znaky Měst

Nabídka znaků, která se dále rozšiřuje...

Erby a znaky jsou významnou součástí kultury křesťanských zemí, jedním z výrazů jejich tradic a dějin.Symbolizují svébytnost a v obrazové zkratce podřízené pevným pravidlům heraldiky vyjadřují odlišnost významných osobností, rodů, spolků, cechů, měst i zemí.
	Benešov Na modrém štítě je osmicípá zlatá hvězda. Za první světové války získal Benešov, sídlo dvou vojenských posádek, zcela vojenský ráz. Po roce 1918, po návratu do mírových poměrů došlo k určitému stavebnímu rozvoji, ale průmysl byl dále zanedbatelný. Nacistickou okupaci prožíval Benešov zvláště tíživě, neboť v jeho těsném sousedství bylo v roce 1942 zřízeno cvičiště zbraní SS a část města byla vystěhována. Po osvobození v květnu 1945 se ujal moci národní výbor a postupně se začalo s obnovou a dalším budováním města.
	Beroun Na modrém štítě je stříbrná kvádrová hradební zeď s cimbuřím o pěti stínkách se širokou otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží.Po stranách brány jsou dva nevysoké okrouhlé,z kvádrů budované věže,každá s jedním oknem a s cimbuřím o třech stínkách,rovněž stříbrné,s červenými špičatými střechami a zlatými makovicemi.Nad branou mezi věžemi vystupuje z cimbuří muž v brnění přirozené barvy s taseným mečem v pravici a štítem v levici.Tento štít je červený se stříbrným českým lvem.Pod padací mříží v bráně je hnědý medvěd na šedočerné skalnaté půdě doleva kráčející.
	Bílovec Na červeném štítě je stříbrná zavinutá střela, svisle postavená špici vzhůru (tzv. odřivous).
	Blansko Kdy získalo Blansko znak,není známo,doložen je pečetěmi od roku 1580.V 70 letech vznikl tzv. socialistický typ znaku.K poslední proměně znaku došlo v roce 1990.Podle výtvarného návrhu Ing. Arch. Švába byly ze znaku odstraněny tzv. socialistické atributy a k 17.5.1990 byl schválen nový znak v této podobě.
	Bohumín Štít dělený asi v horní třetině. V horním modrém poli je zleté železniční okřídlené kolo, v dolním červeném poli je obrácená stříbrná vidlice, v jejímž středu je šerné, ozubené kolo s osmi špicemi a osmi zuby, znázorňující polohu průmyslového města na trojici železničních tratí.
	Bratislava Erb Bratislavy tvoří v červeném pozdněgotickém štítě stříbrné trojvěžové opevnění s bránou, na červených střechách věží jsou dvě zlaté koule se zlatými hroty a v bráně zlaté, do polovice vytáhnuté mříže.
	Brno Nacistická správa města Brna se po 15.březnu 1939 vrátila ke znaku z roku 1646, ale Ústřední národní výbor města Brna hned po osvobození 26.dubna 1945 prohlásil za znak města znamení z roku 1315.tohoto znaku užívá Brno až dosud a příslušná ustanovení a o něm byla podle zákona o městě Brně z 20.12.1968,č.19 pojata také do chystaného statutu.
	Bruntál Na modrém štítě je údolí mezi kopci,na nichž rostou zelené stromy,po pravé straně štítu je vchod do šachty.Uprostřed stojí horník v černém kabátě,levicí drží přes rameno špičák a v pravé spuštěné ruce drží ocelový klín.
	Čáslav Na červeném štítě je stříbrná, kruhová hradební zeď z kvádrového zdiva s cimbuřím a s otevřenou, uvnitř též červeně malovanou branou se zlatými, stříbtre kovanými vraty, s vytaženou zlatou mříží a pod ní ostnatou závorou. Před hradební zdí na okraji šštítu je vlnitá voda, přes níž z brány kupředu vede přirozený, hnědý můstek. Za hradební zdí stojí tři čtyřhranné, rovněž stříbrné věže, krajní vyšší, střední nižší. Střední má jen jedno okno a cimbuří levá věž má rovněž okno a nad ním menší okénko v podobě štyřlistu a cimbuří o třech stínkách, pravá má dvě úzká okna vedle sebe a nad nimi okénko trojlisté. Cimbuří má opět o třech stinkách. Na krajních věžích vyrůstají z cimbuří poloviční postavy mužů v modrém oděvu, plavých vlasů. Jsou obráceni ke středu, jednou rukou se opírají o cimubří a druhou drří latý roh, na který troubí. Nad nízkou střední věží stojí na cimbuří modrý štítek se stříbrným dvouocasým a korunovaným lvem. Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6 - 5 tis př. Kr.) Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. století. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. století tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. století se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.
	Česká Lípa Na modrém štítě je stříbrná kvádrová hradba s otevřenou branou a sedmi zlatými stinkami cimbuří.V bráně je vytažená zlatá mříž,otevřená vrata jsou zlatá se stříbrným kováním. Nad cimbuřím vystupují dvě stříbrné kvádrové věže se zlatým cimbuřím o třech stínkách.V dolním patře mají jedno, v horním dvě okna.Střechy jsou jehlancové, stříbrné se zlatými makovicemi. Mezi věžemi je erb pánů z Lipé, totiž na zlatém štítě dvě zkřížené černé ostrve o šesti sucích, nad štítem je stříbrný kolčí helm s černo-zlatými pokryvadly a na něm koruna a opět dvě zkřížené černé ostrve v klenotu.
	Česká Třebová Na červeném štítě je kráčející, doprava obrácený, černý kohout se zlatýma nohama a s lidskou hlavou vousáče. Na hlavě má zlatý špičatý klobouk s bambulí na špici.
	České Budějovice Rada města bohužel neumožnila občanům tohoto města zúčastnit se projektu.
	Český Krumlov Popis znaku: na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s otevřenou branou s vytaženou hnědou dřevěnou mříží s černými kovovými hroty. Po obou stranách brány vystupují nad zdí dvě stříbrné věže, z nichž jsou viditelné vždy dvě strany. V každé věži je na každé straně úzké a vysoké okno. Věže vrcholí sedlovou červenou střechou. Mezi věžemi je stříbrný štítek a v něm tři černí rozkřídlení havrani směřující ke středu a držící svými zobáky červenou rožmberskou růži se zlatým středem a se zelenými kališními lístky. Nad štítem je turnajský helm s pokryvadly na pravé straně červeno-stříbrnými, na levé straně modro-stříbrnými. na helmu je zlatá koruna s červenou rožmberskou růží v klenotu. Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu „Krumme Aue", který je překládán jako „Křivý luh". Tento název byl odvozen z přírodních podmínek, konkrétně z tvaru území, na němž se město rozkládá - to leží v esovitě zakřivených meandrech řeky Vltavy. Na latinských listinách je nazýváno Crumlovia či Crumlovium. První zmínka je zachována v písemnosti z roku 1253, kde je Krumlov označován coby Chrumbenowe.
	Český Těšín Na modrém štítě je stříbrný hrad. Sestává se z nízkého soklu na němž stojí hradební zeď s branou mezi věžemi, vše budované ze stříbrných kvádrů. Brána je otevřená, uvnitř černě malovaná, s otevřenými zlatými, železem kovanými vraty a zlatou vytaženou mříží. Nad branou jsou dvě malá okénka a cimbuří o třech stínkách.po stranách brány je úzká a nižší hradební zeď o dvou stínkách a na okraji jsou okrouhlé věže, každá se třemi okny v horním podlaží, s cimbuřím a s vysokou špičatou střechou červené barvy se zlatou makovicí. Pod hradem v patě štítu jsou viditelné vlny zelenavé vody řeky Olše. Mezi věžemi se nad branou vznáší zlatá nekorunovaná doprava hledící orlice těšínského knížectví s červenou zbrojí.
	Dačice Na modrém štítě je zlatá pětilistá růže s červeným středem a zelenými lístky kališními a nad ní zlaté latinské písmeo M pod korunou. Nad štítem je kolčí helm s modro-zlatými pokryvadly a královskou korunou.
	Děčín Město Děčín leží v údolí reky v místech, kde jeho přítoky Ploučnice z pravé a Jílovský potok z levé strany oddělují krajinu Českého středohoří od skalnatých srázu Labských pískovců, do kterých v Děčíně tzv. Labským kaňonem řeka vstupuje. Labe je také osou hlavního osídlení, které se rozrůstá do údolí jeho přítoku.
	Domažlice Město Domažlice leží v jihozápadní části České republiky, v Plzeňském kraji, v blízkosti státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Na severozápadě sousedí s okresem Tachov, na severovýchodě s Plzní, jihovýchodní hranici sdílí s okresem Klatovy. Na jihu je jeho sousedem německé Bavorsko. V těsné blízkosti města Domažlice (do 15 km) se nacházejí tři silniční hraniční přechody s Německem - Folmava, Všeruby a Lísková. Oblast jihozápadně od Domažlic je nazývána Chodskem a Domažlice jsou jeho nejvýznamnějším centrem.
	Frýdek Místek Rada města bohužel neumožnila občanům tohoto města zúčastnit se projektu.
	Frýdlant Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica (z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad.
	Frýdlant nad Ostravicí V červeném štítě na stříbrném trávníku doleva obrácený zlatý kovář s černými vlasy a černou zástěrou, držící ve zdvižené pravici modré kladivo se zlatou násadou a přidržující levicí zlaté železo na zlaté kovadlině se špalkem. Vpravo vyniká zlatá kovářská patrová pec s modrou stříškou a černými výklenky, horní se zlatým plamenem.
	Havířov Hlava štítu je modrá a v ní uprostřed je zlatá pětilistá růže s červeným středem a zelenými lístky kališními a po obou stranách z křížená hornická kladiva mlátkem ke středu(želízko navrch) : i kladiva jsou ve zlaté barvě.v dolní části štítu jsou čtyři vlnité pruhy střídavé stříbrné a modré.
	Havlíčkův Brod je přitažlivé, starobylé město, jehož historie sahá až k počátku 13. století. Své místo zaujímá již 700 let na řece Sázavě v oblasti obdařené mnohými přírodními krásami Českomoravské vrchoviny. Původní osada při stříbrných dolech se stala městem s královskými právy a do konce druhého tisíciletí významným okresním městem. V současné době obývá Havlíčkův Brod téměř pětadvacet tisíc občanů.
	Hodonín V modrém poli vystupuje dopředu obrácená postava anděla s rozloženými zlatými křídli.Celý tento znak je orámován silně prořezávaným okrasným plastickým rámem v barvě bronzové. Nahoře na rámu spočívá pak pěti stinkami cimbuří opatřená zděná koruna v barvě stříbrné.
	Hořice Na červeném štítě je stříbrná hradební zeď z kvádrů, v jejímž středu stoí rovněž stříbrná věž. Zeď vrcholí cimbuřím o pěti stinkách po každé straně věže. V přízemí věže je otevřená, uvnitř červěně malovaná brána se zlatými, černě kovanými vraty a vytaženou černou mříží. Nad branou jsou dvě malá okénka a nahoře velké, křížem dělené okno. Vež vrcholí zdola šikmo seříznutou valbovou střecha modré barvy se zlatými makovicemi.
	Hořovice Polcený štít, v pravém červeném poli polovina černé nekorunované orlice se zlatou zbrojí, v levém stříbrém poli modré břevno.
	Hradec Králové Na červeném štítě je stříbrný dvouocasý český lev se zlatou korunou, jazykem zbrojí, do leva obrácený, držící v předních tlapách zlaté velké písmeno G.
	Hranice Zlato-červeně sníženým vydutým hrotem dělený štít. Nahoře na hrotu knížecí čepice provázená dvěma vztyčenými odvrácenými stříbrnými vinařskými noži se zlatými rukojeťmi. Dole tři (2,1) štítky, v pravém zlatém černá, doleva hledící orlice s červenou zbrojí, v levém červeném stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou zbrojí, prostřední štítek stříbrno-červeně šachovaný. Z horního okraje prostředního štítku vyrůstá postava sv. Štěpána v modrém šatě, držící v pravici tři kameny přirozené barvy a v levici zelenou palmovou ratolest.
	Hustopeče Štít znaku je půlený. Pravá polovina dělená na tři části má v červeném pruhu stříbrný vinařský nůž, ve střední části červený hrozen ve zlatém poli. Levá polovina čtítu je zlatá a v ní je půl stříbrné orlice. Město je osudově spojeno s osobou našeho prvního prezidenta T.G. Masaryka. Narodila se zde jeho matka Terezie - rozená Kropáčková. Prezident v letech 1861 - 1863 navštěvoval hustopečskou piaristickou reálku. Jeho bratr Ludvík zde vlastnil tiskárnu, z níž vzešly i Masarykovy kritické studie Rukopisů. Hustopečský městský hřbitov je i posledním místem odpočinku prezidentových rodičů. Erbovním znamením města je jeho vinařská kultura. Ta měla vliv nejen na zdejší viniční a sklepní hospodářství, ale i na etnickou skladbu města. Jejími významnými nositeli byli totiž němečtí kolonisté a později novokřtěnci.
	Chomutov Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím o šesti stínkách s otevřenou branou se zlatými vraty s černým kováním. V bráně je vytažená zlatá mříž a pod ní je červený štítek se stříbrným českým lvem se zlatou zbrojí a jazykem. Nad hradbou stojí dvě rovněž stříbrné věže,každá s jedním velkým oknem a s cimbuřím o třech stinkách.Střechy jsou červené se zlatými makovicemi. Nad štítem je zlatá královská koruna.
	Chrudim Když se Chrudim v písemných pramenech objevila poprvé, mělo její území za sebou již několik tisíc let osídlení. Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberky (severovýchodně od dnešního centra) lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Velmi hustě bylo území budoucího města osídleno v období tzv. lužické kultury (1200 – 900 let př. n. l.). Prvním národem, jenž se zde usadil a jehož jméno se nám dochovalo, byli Keltové (od pátého století př. n. l. do přelomu letopočtu). Chrudim za jejich pobytu zřejmě patřila k zázemí velkého oppida, jež se nacházelo na území osady Hradiště u Českých Lhotic přibližně 10 km na jih od Chrudimi.
	Ivančice V blankytně modrém štítě jsou tři zlaté poháry-korbele, směřující dny do středu štítu a horními okraji do jeho rohů. Na štítě spočívá turnajská přílbice s přikrývadly barny zlaté a modré, na níž vyrůstá paví kyta (chochol) o devíti perech se stříbrnou rybou, plující zprava doleva.
	Jaroměř Území na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje bylo osídleno již kolem roku 40 000 př.n.l. v období mladšího paleolitu. První historicky doložená zpráva o Jaroměři je datována až rokem 1126, kdy na místě kostela sv. Mikuláše stál hrad, založený přemyslovským knížetem Jaromírem. Jako město je prvně připomínáno v roce 1298 za vlády Václava II., kdy hradiště bylo pravděpodobně povýšeno Přemyslem Otakarem II. na královské město, patřící od roku 1307 manželce Vaclava II. Elišce Rejčce jako věnné město českých královen.
	Jeseník Město nazývané "perlou Jesenicka" pro svou překrásnou přírodní polohu - leží na soutoku horských říček Stařice a Bělé, kudy procházejí i cesty, které jej spojují pres Ramzovské a Červenohorské sedlo s okolním světem. Soutok obou těchto řek tu vytvořil rozlehlá štěrkovište, jež přiměla první zdejší osadníky kolem r. 1260, aby začali městu říkat Frývaldov (frei vom Walde). Současnost: Dne 1.7.1960 se doposud samostatný okres Jeseník v rámci dělení územního uspořádání začlenil do okresu Šumperk.
	Jihlava Mírně zašpičatělí čtvrcený štít,v prvním a čtvrtém červeném poli je stříbrný český dvouocasí lev se zlatou korunkou, zlatými zbraněmi a zlatým jazykem ve skoku vpravo, ve druhém a třetím stříbrném poli je červený ježek kráčející rovněž vpravo.(Znakové privilegium udělené městu Jihlava císařem Františkem Josefem I. Dne 4.9.1900.)
	Jilemnice Na stříbrném štítě stojí na trávníku jilm v přirozených barvách.
	Jíčín S Jičínskem jsou spojeny významné osobnosti, které a zasáhly do nejrůznějších oblastí kultury (publicista Karl Kraus, spisovatel Václav Čtvrtek, malíř František Kaván, spisovatel Josef Štefan Kubín, architekt Čeněk Musil, grafik Josef Váchal, grafička Anna Macková, skladatel Josef Bohuslav Foerster).Kdyby však měl být jmenován ten, kdo nejvíc proslavil město Jičín, dokonce i v zahraničí, pak to byl nejspíš Rumcajs, pohádkový loupežník z lesa Řáholce u Jičína. K novým dějinám města a okolí tudíž patří i týdenní festival Jičín - město pohádky , pořádaný každoročně v polovině září.
	Kadaň Znak města je odvozen od starobylého pečetního znamení, doloženého už na pečetích 13.věku. Zatím co na nejstarší pečeti je brána bez mříže, lev na pravém a orlice na levém štítku a přilba na věži bez pokryvadel, jsou všechny mladší pečeti upraveny s mříží, pokryvadly a opačně položenými štítky. Lev i orlice jsou pak bez korun. Takto náleží i znaku doloženému od první pol. 16 stol.
	Karlovy Vary Tři stříbrné vlnité pruhy značící léčivé zdroje a vodní toky, z nich vystupuje stříbrný český dvouocasý lev se zlatou korunkou.
	Karviná Rada města bohužel neumožnila občanům tohoto města zúčastnit se projektu.
	Klatovy V červeném poli je dvojitá městská hradba se stínkami, v zadní zdi je uprostřed malá klenutá branka, po stranách této branky mezi hradbami stojí dvě čtyřhranné věže s klenutým okénkem a se třemi stínkami nad ním, vše bílé nebo stříbrné barvy. Obě věže jsou kryty modrou stanovou střechou, ozdobené makovicí žluté či zlaté barvy.
	Kolín Město Kolín bylo založeno za vlády krále Přemysla Otakara II a rozkládá se na obou březích řeky Labe. Poprvé je jeho existence doložena listinou z roku 1261. Po vzniku města byla zahájena stavba městského kostele (sv. Bartoloměje), který je dominantou města a jehož stavitelem byl Petr Parléř. Centrum města je tvoří Karlovo náměstí, kde se dochovalo několik domů s původními štíty z doby baroka. Ve středu náměstí najdete kašnu s morovým sloupem (r. 1494). Neméně důležitou památkou v centru města jsou i zbytky židovského gheta se synagogou a starý židovský hřbitov.
	Kopřivnice První stopy osídlení místa, na kterém později vyrostla současná průmyslová Kopřivnice, nacházíme již ve starší době kamenné. Nejbližší a nejvýznamnější lokalitou s nálezy ze starší doby kamenné je Štramberský Kotouč. Tato paleolitická stanice překvapila svými proslulými nálezy z jeskyně Šipka (asi 40 000 let před n. l.) se světoznámou šipeckou čelistí.
	Kroměříž Rada města bohužel neumožnila občanům tohoto města zúčastnit se projektu.
	Lipník nad Bečvou Na červeném štítě vyrůstá ze zeleného trojverší doprava hledící stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou, jazykem a zbrojí. Město Lipník nad Bečvou od 14. století užívá znak města. Původní znak byl dvakrát změněn a upraven, poslední úprava byla schválena ministerstvem vnitra v roce 1948. Od této doby je takto upravený znak používán.
	Litoměřice Na červeném štítě je stříbrná městská hradba, kvádrová, s cimbuřím o pěti stínkách a s otevřenou branou se zlatými, černě kovanými vraty a vytaženou zlatou mříží. Nad hradbou roste stříbrný korunovaný dvouocasý lev se zlatou zbrojí.
	Litovel Na modrém štítě jsou dvě svisle postavené a hlavami vzhůru a hřbetem ven obrácené ryby,na pravé straně kapr,na levé štika. Královské město Litovel založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. V jeho těsném sousedství stála již řadu let slovanská rybářská ves (dnešní tzv. Staré město), jejíž existenci umožňovala rozvětvená řeka Morava. 6 ramen protéká Litovlí dodnes a dodává městu osobitý ráz i romantické pojmenování Hanácké Benátky. Rybářský původ města připomíná také městský znak – kapr a štika v modrém poli.
	Lysá nad Labem Na červeném štítě stojí na zeleném trávníku stříbrná, kvádrovaná, čtyřhranná věž.Věž má otevřenou bránu a vytaženou černou padací mříž. Nad branou na věži je doprava nakloněný štítek,šikmo dělený.Pravé pole je bílé,levé černé.Po stranách brány přiléhají k věži nevelké části nízké hladké zdi.Věž je vyobrazena s pěti stínkami cimbuří-znakem vlády pěti královen ve městě.
	Mariánské Lázně Co je na městském znaku? V levém horním poli je ve zlatě madona v modrém plášti, s dítětem na pravé ruce, oba se svatozáří nad hlavou. V pravém horním modrém poli je stříbrný kruhový pavilón s červenou kopulí a patriarchálním křížem. Dvojitý kříž jako znamení arcibiskupské souvisí s arcibiskupem sv. Norbertem, zakladatelem premonstrátského řádu, kterému patřil klášter v Teplé. Kříž je jedinou vazbou na bývalou vrchnost a zakladatele lázní – klášter Teplá. Město nepoužilo nic ze znaku kláštera, ani hroznatovských paroží.
	Mikulov Na modrém štítu je položen stříbrný zámek, obehnaný okrouhlou zdí se stinkami. Vpravo na zdi je položen dietrichštejnský erb, zleva dole vpravo nahoru na pokos rozdělený, dolní polovice červená a horní zlatá. Na štítu jsou položeny dva stříbrné vinařské nože vzhůru stojící špicemi ven se zlatými střenky. Vlevo od štítu ve zdi je otevřená brána s hřebeny. Nad branou čtvero stříbrných stavení, první dolejší o třech a ostatní o čtyřech oknech s červenými střechami. Vedle čtvrtého stavení je položena stříbrná kulatá věž o čtyřech oknech ukončena stinkami, okrouhlou bání a makovicí. Zámek s hradbou je oložen mezi skalami vlevo trojnásobnými, vpravo čtvernásobnými, šedé barvy, vždy jedna druhou převyšující.
	Mladá Boleslav Na modrém štítě je doprava obrácený stříbrný lev s červeným jazykem a stříbrnými drápy.
	Mnichovo Hradiště Na červeném štítě jsou dvě zkřížené opatské berly zlaté, závitem nahoru a ven obrácené.
	Mohelnice Na červeném štítě je šest stříbrných jehlanů, a to v horní ředě čtyři, v dolní dva.
	Moravský Krumlov Na modrém štítě stojí na zeleném trávníku čtyřboká, bílá věž s kulatě zaklenutou bránou, opatřenou dvoukřídlými zlatými vraty se stříbrným kováním a se zlatou, do poloviny vytaženou mříží, se stříbrnými hroty. V polovině věže je římsa a nad ní kulaté, zaklenuté modře malované okno se dvěma okenicemi. Věž vrcholí cimbuřím o čtyřech stínkách s červenou střechou a zlatou makovicí. Nad branou na středové římse visí zlato-červený, příčně půlený štítek s knížecí korunkou. Po stranách věže jsou červené štíty se stříbrnou zavinutou střelou, svisle postavenou. Moravský Krumlov se nachází v krajině, která je hranicí mezi Českomoravskou vysočinou a Dyjsko-svrateckým úvalem. Město leží v kotlině obtékané ze tří stran řekou Rokytnou. Jeho poloha a několik významných dominant jsou charakteristickými rysy města, vzniklého před staletími.
	Most Okres a město Most jsou většinou spojovány pouze s devastací životního prostředí a kulturním úpadkem, málo kdo však ví, že historie města začíná již ve 13. století a okolní osídlení je ještě staršího data. Přes různé peripetie se dochovalo množství materiálů, dokumentujících bohatou historii regionu, které jsou dnes uloženy ve Státním okresním archivu v Mostě. Toto odborné zařízení uchovává na 1 500 metrů písemností rozčleněných do 712 archivních fondů, z nichž nejrozsáhlejším a historicky nejvýznamnějším je Archiv města Mostu. Fond, měřící přes 257 metrů, obsahuje dokumenty nejen k historii Mostu, ale i blízkého a vzdálenějšího okolí od 14. století do konce 2. světové války. Je zde obsaženo celkem 190 listin z let 1315-1817, rovněž 2 333 úřední knihy a rukopisy z období 1528-1944. Dále se dochovalo na 111 pomocných knih (1789-1943), 13 pečetidel od 14. až do 19. století a 338 map a plánů z let 1755-1945. Na množství nejbohatší je spisový materiál, který je uložen v 1 094 kartonech. Vzhledem k významu písemností a zajištění jejich bezpečnosti byly v průběhu několika let nejcennější z nich nasnímány na mikrofilmy. Nejen z tohoto úctyhodného fondu, ale i z ostatních archivních fondů včetně rozsáhlé odborné knihovny může veřejnost čerpat poznatky k dějinám města i celého regionu. Těchto možností využívají nejen tuzemští zájemci o historii, ale i řada zahraničních badatelů.
	Náchod Na modrém štítě stojí stříbrná brána mezi dvěma věžemi.Věže jsou čtyřhranné,každá se dvěma úzkými pravoúhlými okny v přízemí a s jedním širším,goticky zaklenutým oknem v patře odděleném od přízemí římsou.Věže vrcholí cimbuřím o třech stínkách.Hradební zeď mezi věžemi je rovněž stříbrná,kvádrová,se třemi stínkami cimbuří.Otevřená brána je bez vrat a má vytaženou zlatou mříž.Nad branou mezi věžemi je červený štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.
	Nové město nad Metují Na modrém štítě je na zeleném trávníku stříbrná hradební zeď z kvádrů s cimbřím. V ní stojí po levé straně okrouhlá dvoupatrová věž rovněž stříbrná a z kvádrů stavěná. Má tři gotická okna, jedno v dolním, dvě v horním podlaží. Střecha je špičatá, červená se zlatou makovicí. V hradební zdi je otevřená brána se zlatými, stříbrem kovanými vraty a s vytaženou zlatou mříží. Nad branou tak, že zakrývá čast cimbuří, je postaven znak Černčických z Kácova, tj. červený štítek a na něm svě stříbrná lekna s kořeny, proti sobě obrácená, nad štítkem pak otevřený helm s červeno-stříbrnými pokryvadly a v klenotu ze zlaté koruny vyrůstající rozložená červená křídla, na nichž jsou lekna ze štítu.
	Nový Jíčín Na červeném štítě vystupuje z bílého oblaku při levém okraji štítu rámě v zeleném rukávě,držící pravou polovici stříbrné zavinuté střely pánů z Kravař.
	Nýřany Na modrém štítě stojí na červeném trojvrší stříbrná, z kvádrů budovaná a pěti stínkami cimbuří brcholící brána s vytaženou stříbrnou mříží. Po obou stranách brány stojí vyšší, rovněž stříbrné, hradební zdi, po každé straně se třemi stínkami cimbuří. Každá věž má širší sokl, okrouhlou střílnu a nad ní dvě úzká, polokruhem zaklenutá okna vedle sebe; vrcholí obloučky podklenutým cimbuřím dvě okrouhlé střílny a mezi nimi visí na zdi zlatý štítek ze zkříženými černými hornickými kladivy. Nad cimbuřím vyrůstají ze střední stínky tři zlaté klasy se dvěma listy vějířovitě rozložené. Rok 1272 - první zmínka o Nýřanech - zemědělská ves v držení chotěšovského kláštera až do roku 1782. Rok 1822 - chotěšovské panství kupuje kníže Karel Alexandr Thurn - Taxis (až do zrušení nevolnictví). Kolem poloviny 19. století - objevena ložiska černého uhlí. V Nýřanech a okolí se otvírá řada šachet, dochází k velkému přílivu obyvatelstva. Staví se byty pro horníky (tzv. kolonie - některé dodnes obydleny). Rozvoj řemesel, obchodu, živností, pracuje se v malých hutích, válcovnách a sklárnách. Rok 1892 - rakouský císař František Josef I. povyšuje Nýřany na město V době II. světové války se Nýřany stávají součástí Sudet 6. května 1945 osvobozuje město 16. divize 3. americké armády.
	Olomouc Znak města tvoří v modrém poli rozkřídlená, stříbrno-červeně šachovaná a zlatě korunovaná orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem, provázená v rozích majuskulními písmeny S P Q O (Senatus populusque Olomucensis).
	Opava Štít polcený, v pravém červeném poli je polovina stříbrné orlice se zlatou zbrojí (zobákem,jazykem a pařátem). Levé stříbrné pole je opět polceno a v jeho pravé polovici jsou tři červené obrácené krokve směřující špicemi dolů.
	Orlová Orlice - symbol, vážící se k nejstarším dějinám obce, současně také jako symbol vyjadřující název obce - orel - Orlová Strom - erbovní znamení, vyskytující se na nejstarších pečetích. Orlová vznikla na území lužního pralesa, strom ve znaku je listnatý. Symboly hornictví - rozvoj Orlové, vzrůst obyvatelstva, vedoucí až k přiznání statutu města, je bezprostředně spjat s rozvojem těžby uhlí.
	Ostrava O původu ostravského znaku existuje několik verzí. Jednou z nich je, že figura bílého koně by mohla být zřejmě symbolem tranzitní polohy města. Jak známo, město v minulosti leželo na tzv. jantarové stezce, což byla nejdůležitější obchodní stezka vedoucí z Baltu k Dunaji a poté do dalších míst Evropy. Další verze hovoří o tom, že by se mohlo jednat o rys z erbu lokátora a prvního fojta v Moravské Ostravě. Ten vypadá velmi podobně - v modrém štítě nad stříbrným sníženým vlnitým břevnem je bílý kůň v poskoku se zlatým sedlem a červenou pokrývkou provázený nahoře zlatou růží se zelenými okvětními lístky a červeným semeníkem. Jeho podobnost se znakem města Ostravy je nepřehlédnutelná. Zlatá růže byla pak převzata z rodového erbu olomouckého biskupa Stanislava Thurze.
	Ostrov Na modrém štítě je stříbrný, z pěti věží se stávající hrad.V bráně, je doprava nakloněný červený štítek s českým lvem a korunou na hlavě nad ním je kolčí helm. Všechny věže vrcholí červenými střechami se zlatými makovicemi. Po krajních věžích šplhají při okraji štítu ve výši patra dvě červené veverky s bílým břichem a zvednutými ohony.
	Otrokovice Štít dvakrát svisle polcený, modro-stříbrno-modrý. V pravé a prostřední části štítu je svisle položený lipový list, jehož pravá polovina včetně poloviny stopky je stříbrná a levá polovina listu včetně stopky je modrá. V levé, modré části štítu je stříbrné krojidlo svisle postavené, ostřím doprava.
	Pardubice Pardubice leží ve středu východních Čech na soutoku Labe a Chrudimky. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o jejich existenci pochází z konce 13. století, městem se staly někdy kolem roku 1340. Tehdy náležely rodu pánů z Pardubic, jehož nejvýznamnější postavou byl Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, rádce a přítel císaře Karla IV., význačná evropská osobnost té doby.
	Pasohlávky Při sestavování znaku, který byl obci udělen v roce 1995, se vycházelo ze známých pečetí obce Pasohlávky (vinný nůž a rak) a pečetě městečka Mušov (dřevěná loďka a ratolesti zakončené žaludy). Popis - dělený štít, v horní stříbrné polovině nad modrou vlnitou patou červený ležící rak. Spodní polovina červenostříbrně polcená, vpravo stříbrný vinařský nůž s hnědou střenkou, vlevo dřevěná loďka z níž vyrůstají z jednoho stonku dvě překřížené ratolesti zakončené žaludem, vše v přirozené barvě. Po vzniku nové politické správy rakouské monarchie v roce 1850 se Pasohlávky staly součástí soudního a politického okresu. Mikulov, v jehož správě zůstaly až do vzniku okresu Břeclav v roce 1960. S tímto politickým začleněním prožila ves i okupaci německou armádou 8. října 1938 a konec války 7. května 1945. Vesnici zasáhly správní změny v souvislosti s výstavbou novomlýnských jezer. V důsledku připravované fyzické likvidace obce Mušov byl v roce 1976 v Pasohlávkách vytvořen společný Místní národní výbor obou obcí, který byl zrušen k 1. lednu 1980 po zániku Mušova. Právě do Pasohlávek (a také do Pohořelic) se přestěhovala část mušovských občanů.
	Pelhřimov Ukryté v dolíku podél břehů říčky Bělé leží malebné, leč dosud historicky a návštěvníky nedoceněné město Pelhřimov. Ke vzniku Pelhřimova se váže pověst o biskupu Peregrinovi, který se při své pouti do Říma zastavil u studánky Belky a okouzlen krásou krajiny zde založil město, které nazval svým jménem - Pelhřimov. Pelhřimovští měšťané mu zachovali věčnou vzpomínku tím, že jeho siluetu umístili do svého městského znaku.
	Plzeň Rada města bohužel neumožnila občanům tohoto města zúčastnit se projektu.
	Poděbrady O Poděbradech lze v krátkosti uvést, že jsou lázeňským městem ležícím v Polabské nížině uprostřed přívětivé přírody na obou březích Labe. K prohlídce láká lázeňský park, který se rozkládá od autobusového a železničního nádraží směrem k náměstí Jiřího a jehož část před nedávnem prošla rozsáhlou rekonstrukcí.
	Praha Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Počet kvádrů odpovídá počtu katastrálních území. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi. Na štítě stojí tři přilby se zlatými korunami, prostřední nese dvouocasého stříbrného lva ze zlatou korunou. Na každé z krajních přileb je 12 praporců erbovních měst nebo městských částí, které mají historický praporec. Heraldicky napravo zkraje do středu to jsou: Nové Město, Hradčany, Vyšehrad, Libeň, Bubeneč, Košíře, Smíchov, Vršovice, Žižkov, Uhříněves, Horní Počernice a Zbraslav. Heraldicky nalevo z kraje do středu jsou: Staré Město, Malá Strana, Josefov, Holešovice - Bubny, Břevnov, Karlín, Nusle, Královské Vinohrady, Vysočany, Modřany, Radotín, Dubeč. Štít drží z každé strany stříbrný dvouocasý český lev se zlatou korunou stojící na zlaté lipové ratolesti. Na ní je zavěšena červená stuha se zlatým nápisem PRAGA CAPUT REI PUBLICAE. Autorem výtvarné podoby znaku je akademický malíř Karel Pánek.
	Prostějov Štít polcený. V pravé, zlaté polovině je červená mříž ze čtyř kosmích a pěti šikmých pásů se zlatými hřeby na křížení a to v podobě šestihranných hvězdiček: V levé polovině modré je půl černé orlice se zlatými drápy, zobákem a s červeným jazykem.
	Přelouč Na zlatém štítě je svisle postavený, rukojetí dolů obrácený černý rošt sv. Vařince. Přelouč patří k nejstarším historicky doloženým místům regionu. První zmínka se datuje do roku 1086, kdy král Vratislav I. věnoval Přelouč benediktinskému klášteru v Opatovicích. S klášterem byla úzce spjata až do husitských válek. Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy vysoko nad Labem vzniklo tržní centrum, pro které získal opatovický klášter od krále Přemysla Otakara II. v roce 1261 městské privilegium. Zřejmě již od této doby užívá Přelouč jako svůj znak černý rošt ve zlatém poli, atribut sv. Vavřince, patrona Opatovického kláštera.
	Přerov Na stříbrném štítě stojí dvě červené,zlatem ozdobené okrouhlé věže s brankami,okny ve dvou patrech, s cimbuřím o třech stínkách a se špičatými střechami s makovicemi.Mezi věžemi je černá zubří hlava se zlatým kruhem v nozdrách ( emblém pánů z Pernštejna).
	Příbram V červeném poli štítu na travnaté půdě zelené barvy dvě stříbrné věže z tesaných čtyřhranných kamenů s obdélníkovým oknem a křížovým rámem v každé z nich, se čtyřmi kvádrovými stínkami a stanovou střechou modré barvy, zakončenou zlatou makovicí. Mezi oběma věžemi stojí kostel s věžičkou, zobrazený bočně ku pravé straně štítu z tesaných čtyřhranných kamenů stříbrné barvy s modrou střechou a se dvěma zlatými jednoduchými kříži, vztyčenými na obou koncích střechy kostela na zlatých makovicích. Uprostřed napříč střechy bočně ku pravé straně štítu je stříbrná sanktusová věžička o jednom obdélníkovém okně v přední a boční stěně věžičky se střechou modré barvy, ukončená makovicí a jednoduchým křížem vše zlaté barvy a se třemi stříbrnými fialami, viditelnými na třech rozích věžičky a se štíhlými stanovými střechami a zlatými makovicemi. V průčelí kostela je obdélníkové, dvoukřídlové, kruhovitě zakončené okno s okružím v jeho horní části. V boční stěně kostela jsou otevřená vrata obdélníkového tvaru, zakončeného v horní části kruhovitě. Průhledy oken jsou černé na stříbrné půdě, průhled vrat cele černý. Obě věže i kostel s věžičkou stojí na nízkém tesaném podstavci stříbrné barvy, který je pod kostelem nižší.
	Rakovník Znak se skládá ze dvou věží se dvěmi červenými střechami a zlatými makovicemi.Mezi věžemi je červený rak vzhůru obrácený nad kterým je zlatá koruna.Pod hradbou s cimbuřím je otevřená brána se stříbrnými vraty zlatě kovanými.
	Rokycany Město je zasazeno jako perla do klenotu překrásné nevelké kotliny obepínané z jihu pohořím Brd a ze severu Džbánskou vrchovinou s pohořím Křivoklátskorokycanského pásma. Místní dominanty tvoří tři vysoké vrchy - nejmohutnější Žďár následovaný Kotlem a Čilinou. Celé pásmo vrchů obklopujících kotlinu protékanou řekou Klabavou je pokryto hlubokými smíšenými a jehličnatými lesy, převážně volně přístupnými, které skýtají možnost nádherných procházek, pěších túr i cyklistických výletů.
	Rožnov pod Radhoštěm Na červeném štítě je stříbrná hradební zeď z kvádrů s pěti stínkami cimbuří a s otevřenou branou bez vrat, uvnitř černě malovanou; na cimbuří je vztyčený černý dvouocasý lev s červenán jazykem, zlatou zbrojí a korunou na hlavě.
	Říčany V modrém štítě stříbrná kvádrová brána se dvěma věžemi,zlatou zvednutou mříží a pěti stínkami.Věže mají červené kuželové střechy se zlatými makovicemi.Mezi věžemi černo-stříbrně kosmo dělený štítek rodu Smiřických.
	Sedlčany Na stříbrném štítě je červená pětilistá růže se zlatým středem a zelenými lístky kališními. Sedlčany jsou městem středního Povltaví s 8.000 obyvatel, položené asi 60 km jižně od Prahy, na pravém břehu řeky Vltavy. První zmínky o vzniku města jsou z 11. století. Ve středověku byly Sedlčany hospodářským a správním střediskem tehdejšího Vltavského kraje. Úlohu města zdůrazňoval i raně gotický kostel sv. Martina.
	Slaný Na červeném gotickém štítě je stříbrný dvouocasý lev se zlatou korunou na hlavě a se zlatou zbrojí.
	Slavkov u Brna Štít dělený.horní polovina je polcená na dvě pole z nichž ve zlatém poli je čtvrtina černé orlice s červeným zobákem,v modrém poli je čtvrtina orlice stříbrno – červeně šachované, s červeným jazykem a zlatým zobákem.Dolní polovina štítu je červená a v ní je spodní polovina stříbrného dvouocasého českého lva se zlatou zbrojí.Viditelná část dvojitého ocasu se podobá dvěma dubovým listům.
	Soběslav Na modrém štítě je stříbrná městská hradba mezi dvěma štyřhrannými, rovněž stříbrnými věžemi. Věe je kvádrové. Hradební zeď vrcholí čryřmi červeně krytými stínkami. Uprostřed je otevřená brána bez vrat s vytaženou zlatou mříží a před ní je dřevěný můstek na dvou sloupech v přirozené znědé barvě nad vlnami přirozeně zbarvené vody na okraji v patě štítu. Věže, viditelné zčásti i z pravé strany, mají v přízemí štěrbinovou střílnu, ve vžši cimbuří mají vystupující římsu a nad ní dvě malá čtvercová okénka, v horním patře pak jedno větší okno obdélné. Věžě vrcholí červenými valbovými střechami se zlatmi makovicemi. Nad hradbou mezi věžemi je štítek s erbem rožmbeským, tedy stříbrný s červenou pětilistou růží se zlatým středem a zelenými lístky kališními. Město Soběslav leží na soutoku řeky Lužnice a Černovického potoka 20 km jižně od města Tábora. Archeologické nálezy z okolí Soběslavi dokládají,že toto místo bylo osídleno již v prvním tisíciletí našeho letopočtu. První písemná zmínka pochází z roku 1293. V roce 1390 jí udělili Rožmberkové výsady královských měst.Rožmberkům patřila Soběslav více než 300 let a z této doby se zachovaly zbytky městského opevnění s příkopem a torzo hradu s okrouhlou věží Hláska.
	Sokolov Na stříbrném štítě stojí na zeleném trojverší sokol v přirozených barvách ,tedy šedohnědý,s křídly k letu pozvednutými.Zbroj má zlatou ,jazyk rovněž.Na levé noze má zlatý kroužek s rolničnou.
	Sušice Na modrém štítě stojí na zelém trávníku stříbrná hradební zeď z kvádrů, s pěti stínkami cimbuří a s otevřenou aranou se zlatými vraty a zlatou vytaženou mříží. Nad hradbou stojí tři stříbrné čtyřhrané věže, střední mohutnější a vyšší než krajní. Věže mají po jednom křížem děleném okně, střední má podobné okno trojdílné. Věže vrcholí třemi stínkami cimbuří a červenou valbovou střechou se zlatými ven obrácenými korouhvičkami. V bráně leží doprava obrácený stříbrný dvouocasý lev s korunkou a ocasem pozvedutým nad hřbet. Území města Sušice bylo dle archeologických nálezů osídleno již ve starší době kamenné. Další archeologické nálezy se datují do pozdní doby bronzové, z tohoto období pochází bronzový hrot kopí nalezený na sušickém náměstí. Z doby laténské pocházejí nálezy keltských zlatých mincí a z 11. století je slovanské kostrové pohřebiště, objevené při úpatí Svatoboru.
	Svitavy Na samotné hranici východních Čech v mírně zvlněné krajině Svitavské pahorkatiny leží město, jež patří k nejstarším městům svého kraje. Středověcí osadníci založili kdysi dávno u brodu přes říčku malou ves, která se během staletí rozrostla do mnohotvárných podob - od středověkého města až po kulturně hospodářské centrum okresu.
	Šternberk Na modrém štítě se v dolní polovině zvedá zelená hora a nad ní je zlatá osmihrotá hvězda.
	Tachov Na červeném štítě je korunovaný dvouocasý stříbrný lev. Nad štítem je kolčí helm doprava obrácený s červeno-bílými pokryvadly a se zlatou korunou ze které vyrůstají složená orlí křídla červené barvy.
	Tábor Štít je dole zakulacený se zlatým polem. Dvě bílé věže v nárožní perspektivě, v horní zúžené části jsou dvě dvojice střílnových oken, červené valbové střechy s dvojicí zlatých makovic. Obě věže spojuje zeď s ozuby a gotickou bránou s visutou stříbrnou mříží. Ve zdi po stranách brány jsou umístěny okenní střílny. Nad věžemi je dvouhlavý černý orel se žlutými diadémy uvnitř, který svými křídli zaujímá cele horní pole štítu. Jeho pařáty jsou žluté, drápy zlaté. Prsní štítek dole zakulacený, s červeným polem a stříbrným českým dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.
	Tišnov Na modrém štítě je zlatý dvouocasý lev.Štít obklopuje ozdobná bronzová obruba,na jejímž horním okraji spočívá stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými stínkami. Leží v malebné členité krajině prvních výběžků Českomoravské vysočiny. Ačkoli archeologické nálezy prozrazují, že toto území bylo osídleno již ve starší době kamenné, první písemná zmínka pochází z roku 1233. Najdeme ji v zakládací listině kláštera Porta coeli, kde královna Konstancie posílá řeholnice cisterciačky na Moravu do "Tusnovic". Město bylo majetkem kláštera v blízkém Předklášteří až do zrušení kláštera roku 1782.
	Třebíč Na červeném štítě je stříbrné břevno a na něm jsou tři černé benediktínské kápě,podobající se třem černým,hrotem dolů obráceným klínům,které dosahují od horního až k dolnímu okraji břevna a dotýkají se navzájem.
	Trutnov V modrém poli se zvedá městská brána se dvěma dvouposchoďovými věžemi, mezi nimiž lití havran držící v zobáku zlatý prsten s rubínem. Ten symbolizuje poklady, které skrývá krkonošská krajina. Před branou zuřící zelený drak připomíná báj o založení města. V údolí řeky Úpy, která dala ve 12. století jméno slovanské osadě - předchůdci dnešního Trutnova, je rozloženo město, jehož vznik je písemně doložen k roku 1260. Pověst o založení Trutnova však posunuje jeho počátky do 11. století, kdy údajný zakladatel města rytíř Trut svedl vítězný boj s bájným drakem.
	Turnov Město bylo založeno v polovině 13. století Jaroslavem a Havlem z rodu Markvarticů na ostrohu nad řekou Jizerou. Pozdějšími pány města se staly významné české rody Vartenberkové a Smiřičtí.
	Uherský Brod Na stříbrném štítě stojí na zeleném trávníku červená městská brána z kvádrového zdiva s cimbuřím o čtyřech stínkách po stranách střední věže, s otevřenými zlatými vraty a s vytaženou zlatou mříží. Nad bočními věžemi jsou šachované orlice.Před branou leží zlatý lev.
	Ústí nad Labem První písemný doklad o městě Ústí nad Labem pochází z roku 1056 nebo 1057. Jedná se znímku v o zakládací listině kapituly při kostele sv.Štěpána v Litoměřicích. Další významná událost se ve městě Ústí odehrála v roce 1186, kdy se zde uskutečnila svatba mezi dcerou českého knížete Bedřicha Žofií a synem míšeňského markraběte Oty Albrechtem. Postupem doby se Ústí nad Labem během 12. a 13. století stává nejvýznamnějším centrem oblasti. Poprvé je zmíněno Ústí nad Labem jako královské město za panování Václava I. počátkem roku 1249. Tím patří Ústí nad Labem k nejstarším českým královským městům. Ve 13. století je město obehnáno hradbami a vedle staršího kostela sv.Vojtěcha je postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie. Funkci strážního hradu na Labi převzal za panování krále Jana Lucemburského založený hrad Střekov.
	Ústí nad Orlicí Na modrém štítě stojí stříbrná hradební zeď z kvádrů se třemi stínkami cimbuří.Za ní vyniká rovněž stříbrný radní dům,který vystupuje nad cimbuří téměř jen červenou valbovou střechou se zlatými makovicemi:nad jejím středem vystupuje štíhlá stříbrná věž s jedním oknem a vysokou špičatou červenou střechou se zlatou makovicí. Počátky města spadají do druhé poloviny 13. století, kdy se za vlády Přemysla Otakara II. začala rozrůstat stará slovanská osada Oustí a dala tak základ ke vzniku dnešního města. Jeho krásný historický střed s téměř pravidelným čtvercovým náměstím s podloubími a typickými starými domy je od roku 1991 vyhlášen za městskou památkovou zónu.
	Vítkov Šít svisle rozpoltěný. V pravém modrém poli je svisle postavený a náustkem vzhůru obrácený černý lovecký roh se zlatým kováním a červenou sňůrou, v levé stříbrné polovině jsou 2 červené, hrotem vzhůru obrácené krokve.
	Vodňany Na zlatém štítě je horník oděný v hnědém kabátci se zelenými rukávy a zelenou špičatou kuklou na hlavě, držící před sebou červený štítek, který jej až po prsa zakrývá. Na štítku je stříbrný dvouocasý lev s korunou na hlavě. Po obou stránkách štítku vidíme zkřížená hornická kladiva, stříbrná s hnědými topůrky, mlátek doleva navrch. Dole u paty štítku je po každé straně jeden stříbrný špičák a nad kladivy, po stranách horníkovy hlavy, jsou podobně položené pravděpodobně dřevěné necičky na vynášení rudy.
	Vyškov Na stříbrném gotickém štítu je červená věž z kvádrového zdiva se čtyřmi vysokými stínkami cimbuří, čtyřlistým oknem a lomené zaklenutou otevřenou branou s černou vytaženou mříží. Po obou stranách věže stoupá šikmo km okraji štítu červená kvádrová hradební zeď se třemi stínkami cimbuří.
	Zlín Město Zlín užívalo svůj městský znak nejméně od 15 století (nejstarší výslovná zmínka o městské pečeti-na které byl jistě znak zpodoben-pochází z roku 1463). Nejstarší známá podoba znaku je doložena na pečeti z roku 1589. Od středověku až do současnosti se městský znak zpodoboval v ustálené podobě bez podstatných změn. V této podobě platí i vyobrazení městského znaku, vytvořeného prof. Františkem Kyselou a schváleného ministerstvem vnitra 25.01.1936 (originál-Státní okresní archiv Zlín).
	Znojmo Znak města se vyvinul z erbu moravských markrabat. Na nejstarší pečeti (1310) vidíme šachovanou vpravo obrácenou orlicí s trojcípou korunkou na hlavě. Na pečeti z roku 1401 se po obou stranách orlice objevují vždy tři za sebou umístěné lilie. Za vlády Jiřího z Poděbrad přibyl na prsou orlice štítek s písmenem Z. Dnešní znak tvoří červeně a bíle šachovaná orlice v modrém poli se zlatou korunkou na hlavě. Na prsou nese štítek modré barvy se zlatým písmenem Z.
	Ždár nad Sázavou Štít je čtvrcený,první díl obsahuje dva vinařské nože,nad kterými je zlatá koruna (znak Dietrichštejnů).Druhé pole je modré,obsahuje šikmé břevno,zlaté hvězdy,písmeno W a černou orlici.Ve třetím poli je v levé,červené polovině ( šest piramides nebolišto kuželek bílé neb stříbrné barvy).V předním pořadí čtyři a v druhém dolejším dvě a v pravé polovině zlaté jsou dvě křížené černé ostrve. Ve čtvrtém poli se nachází studna Pannou Marií a dítětem.